Vít Václav Daníček
Narozen 4. září 1784, nebo 12. května 1786 v Humpolci
Zemřel 9. října 1846 v Německém Brodě
O jedné z nejvýznamnějších osobností Německého Brodu v první polovině 19. století dodnes mnoho nevíme. Dokonce ani datum narození. Seznam německobrodských gymnaziálních profesorů z roku 1884 uvádí neznámo proč Daníčkův rok narození 1786. Ale matrika úmrtí z roku 1846 jej obsahuje jako jednašedesátiletého muže, což pro možné datum narození zasahuje i rok 1784. A v tomto období se narodili v Humpolci dva Václavové Daníčkové. Starší v domě čp. 220 manželům Pavlovi a Petronile, mladší v domě čp. 67 Josefu a Josefě. Vše za předpokladu, že si řeholním jménem nenahradil své civilní jméno zcela, ale pouze jej doplnil Vítem.
Vystudoval filozofii v Litomyšli a bohosloví v Hradci Králové, ale zbytek svého života nakonec prožil v Německém Brodě. Důvodem byly okolnosti vnější. Želiv prošel koncem 18. století krizí pro omezení svého vlivu josefínskými reformami, ale postupné obnovování především latinských škol v okolí kláštera za vlády Františka I. vyžadovalo opět premonstrátské angažmá. Do toho přišla roku 1803 žádost krajského hejtmana, aby želivští premonstráti převzali obnovené gymnázium v Německém Brodě. To až do roku 1884 vedli místní augustiniáni, ale ti postupem času odcházeli pryč. A tak se počátkem 19. století želivský klášter potýkal se složitou situací – enormní zájem o jeho služby narážel na nedostatek řádových kněží tyto potřeby uspokojit. Brodští měšťané se však vyznačovali velkou urputností, opata přesvědčili a nakonec roku 1807 získali císařské rozhodnutí, že augustiniánský klášter v Německém Brodě připadne premonstrátům. A tak Daníček hned po noviciátu nastoupil na německobrodské gymnázium a teprve roku 1809 byl vysvěcen na kněze.
Působil osm let jako profesor matematiky a přírodopisu a poté čtyři roky jako profesor humanitní. Roku 1820 se stal prefektem (představeným) německobrodského gymnázia. Tím zůstal až do své smrti. Nepodařilo se bohužel doposud blíže zjistit, jakou povahou se vyznačoval. Všeobecně však platí, že za jeho řízení německobrodské gymnázium vzkvétalo. Premonstrátští učitelé, s Daníčkem v čele, působili v tehdejším centru české vědy – národním muzeu – a těšili se výborné pověsti. Jasným důkazem je toho velký nárůst studentstva ve čtyřicátých letech 19. století a jejich následné pozitivní vzpomínky na šíření vzdělanosti a skrytě i pročeského ducha na škole.
Sám Daníček byl za zásluhy královéhradeckým biskupem jmenován biskupským notářem a odměněn zlatým penízem od samotného císaře. Druhé zmiňované již přebrat nestihl. Trpěl pakostnicí a zemřel pravděpodobně na selhání mozku. Jako jeden z mála profesorů-premonstrátů byl pohřben v Německém Brodě, a nikoliv v Želivě. Pohřeb vedl sám opat Ignác Sekoušek.
Václavu Vítu Daníčkovi patří dnes jeden z nejhonosnějších náhrobků umístěný na čestném místě u portálu kostela. Téměř nečitelný nápis byl mnohem později obohacen o vlasteneckou informaci, že právě za Daníčkova působení na gymnáziu studoval Karel Havlíček Borovský.
Použité zdroje:
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2820, Havlíčkův Brod Z (1844-1880), s. 26.
SOA Třeboň, Sbírka matrik Jihočeského kraje, FÚ Humpolec, kniha 3 (N 1777–1805), s. 30 a 43.
Slavnostní spis na paměť stopadesátiletého trvání praemonstrátského a městského realného a vyššího gymnasia v Německém Brodě 1884. Německý Brod 1884.
Aleš ŘÍMAN (ed.), Gymnázium Havlíčkův Brod 1735–2010, Havlíčkův Brod 2010.
