Václav Kabeláč
Narozen 29. září 1841 v Německém Brodě
Zemřel 26. prosince 1921 v Německém Brodě
Narodil se do významné rodiny lékárníka Josefa Kabeláče a jeho manželky Terezie, rozené Erbenové. Ačkoliv rod Kabeláčů pocházel z Chrudimi, měl už po jednu generaci v Německém Brodě významné postavení. Václav Kabeláč vystudoval na magistra farmacie a podědil rodinnou živnost po svém otci. Kabeláčova lékárna U Zlaté koruny byla jedinou svého druhu v celém městě a Václavovi se tento monopol dařilo držet až do roku 1911, kdy si další lékárnu poblíž mostu se svolením úřadů založil František Tichý.
Václav Kabeláč se dvakrát oženil. První manželkou mu byla od 24. srpna 1865 Leopoldina Urbanová, tehdy teprve osmnáctiletá dcera místního stavitele Martina Urbana. Leopoldina však 3. ledna 1879 zemřela v jednatřiceti letech na tuberkulózu, ale do té doby spolu stihli zplodit čtyři dcery: Marii (*1868), Terezii (*1870), Annu (*1872) a Leopoldinu (*1873). Druhá svatba se odehrála 14. září 1886. Vdovec Václav si vzal dvaatřicetiletou Františku Eisenwortovou z Dolní Krupé. Spolu měli další tři potomky: Františku (*1889) a dvojčata Václavu a Josefa (*1892). Pro zajímavost uveďme, že Františka Kabeláčová si roku 1919 vzala za manžela budoucího primáře německobrodské nemocnice Pavla Trnku.
Václav Kabeláč již v nízkém věku zaplul mezi brodskou smetánku. V městské radě zasedal od počátku sedmdesátých let a vydržel v této funkci až na jedno volební období do roku 1890. Je zajímavé, že šlo o dvě dekády nepřetržité nadvlády mladočeských přívrženců v čele se starostou Antonínem Kalinou. A Kabeláč naopak patřil ke straně staročeské, tedy opoziční. A pravděpodobně jeho obliba mezi voliči, zákulisní dohody nebo organizační schopnosti jej vždy vynesly do křesla jednoho z městských představených, dnešními slovy radních. Staročeši nakonec v roce 1889 Kalinu ve volbách porazili a do starostenského křesla zvolili právě Václava Kabeláče. Ten ve funkci vydržel dalších třináct let. Jeho vláda se projevovala stabilitou díky spolupráci obou táborů. K tomu ještě v letech 1892 až 1897 plnil roli starosty německobrodského okresu.
Kolem roku 1900 se na komunální úrovni začala objevovat nová politická uskupení jako socialisté či radikálové. Ti samozřejmě torpédovali skálopevnou alianci dvou dominantních stran, kterou velmi volně můžeme přirovnat k opoziční smlouvě. Kabeláčovi se v úřadu stala osudná až kauza městského berního Františka Jägera, podezřelého z defraudace a vybírání daňových přirážek ve vyšším procentu, než se ze zákona mělo. Starosta na svou funkci počátkem ledna 1903 rezignoval ze zdravotních důvodů. Zastupitelstvo jeho odchod nepřijalo a opětovně jej zvolilo starostou všemi hlasy přítomných. Následná delegace za lékárníkem se však vrátila s nepořízenou. Kabeláč zpět funkci nepřijal. Jím vytvořená koalice však pokračovala dál až do konce první světové války v čele s mladočechy Eduardem Brzorádem mladším a Eduardem Šubrtem.
Kabeláč se tím politicky definitivně odmlčel. Čas mu však dopřál zasloužené uznání. Císař jej dekoroval rytířským křížem Řádu Františka Josefa a lidé postupem času ocenili, co pro město a okres udělal. Jeho úspěchy se dají rozdělit do čtyř skupin. První je oblast školní. Radnice dokončila roku 1890 novou školní budovu, a tím naplnila desetiletí trvající potřeby poskytnout vhodné prostory stovkám žáků. Díky tomu se mohlo městské vzdělávání rozšířit o chlapeckou měšťanskou školu. Kabeláčova vláda také finančně podporovala hospodyňskou školu, založenou roku 1898 a určenou pro vzdělávání dívek v péči o vlastní i cizí domácnost.
V oblasti sociální slavil Kabeláč úspěch proměnou přístupu k chudinské otázce. Zreformoval správu dle tzv. elberfeldského modelu preferujícího nechat chudé žít v jejich přirozeném prostředí. Dále za Kabeláče byl zřízen chorobinec, opatrovna a rozšířen sirotčinec.
V rovině dopravy se Kabeláč zasloužil o rozšíření železnice. Brod už měl od počátku sedmdesátých let zavedené koleje ve směrech na Pardubice a Kolín. Výstavba lokálních tratí na Humpolec a Žďár se sice intenzivněji řešila od počátku osmdesátých let, ale nakonec proběhla svépomocí v období tzv. zemské železniční akce vyvolané zákonem O zvelebení železnictví nižšího řádu z roku 1892. Trať končící v Humpolci byla uvedena do provozu v září 1894 a trať na Žďár v prosinci 1898, která rokem 1905 pokračovala přes Nové Město dále na Brno.
Posledním a nejvýznamnějším odkazem Kabeláčovy politiky dodnes zůstává stavba okresní nemocnice. Kabeláč využil své dvojí starostování – městské a okresní – k prosazení komplexu čtyř staveb se 135 lůžky na kopci Prempír. Po dvouletém budování se v září 1897 slavnostně otevřela Všeobecná veřejná okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. Prvním primářem nemocnice se stal František Zahradnický. Jeho volba se ukázala jako enormně šťastná, protože za jeho vedení několika sekundárních lékařů a ošetřovatelek z řad pražské Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka získala nemocnice ohromné renomé.
Zemřel na infarkt v domě čp. 18 na náměstí, kde se narodil a prožil celý život. Dobové noviny Hlasy z Posázaví mu věnovaly následující vzpomínku: „Byl to konservativec starého dobrého rázu, ale konservativec, který přál pokroku kulturnímu i hospodářskému a také jej všude vydatně podporoval a fedroval. Zesnulý těšil se všeobecné vážnosti, o čemž svědčila také obrovská účast na jeho pohřbu…“ (Hlasy z Posázaví, 30. 12. 1921, s. 2)
Použité zdroje:
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2327, Havlíčkův Brod N (1819-1843), s. 407.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2814, Havlíčkův Brod N (1867-1882), s. 22, 81, 144 a 179.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2817, Havlíčkův Brod O (1836-1868), s. 157.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2818, Havlíčkův Brod O (1868-1901), s. 120.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2820, Havlíčkův Brod Z (1844-1880), s. 272.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 5894, Havlíčkův Brod Z (1915-1923), s. 359.
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (fotoarchiv).
Michal KAMP (ed.), Vojtěch Weidenhoffer. Deník 1861–1899, Havlíčkův Brod 2012.
Pavel TRNKA, 40 let činnosti Všeobecné veřejné okresní nemocnice T. G. Masaryka v Německém Brodě, Německý Brod 1938.
Vít Vojtěch VODRÁŽKA, Dějiny lékáren města Havlíčkův Brod s přihlédnutím k dějinám zdravotnictví a charitativní péče, diplomová práce, Univerzita Karlova, Havlíčkův Brod 1999.
František ZAHRADNICKÝ, Všeobecná veřejná okresní nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. v Německém Brodě v patnáctiletí od 1. prosince r. 1897 do 31. prosince 1912, Německý Brod 1914.
