Chcete-li se vydat do míst spjatých s fiktivním českým géniem Járou Cimrmanem v Havlíčkově Brodě a jeho okolí, přijměte naše pozvání.
Celková délka trasy: 6,9 km
Časová náročnost: 2:04 hod
Doporučení: nerovný, náročnější terén, pro zdatnější turisty
Barva turistické značky: zelená (od středu Evropy trasa kopíruje Naučnou stezku Bohuslava Reynka).
1) Start: Z Havlíčkova náměstí se vydáte Dolní ulicí, přejdete řeku Sázavu, na kruhovém objezdu se budete držet směr Humpolec, až dojdete na velkou křižovatku. Tu přejdete (směr Humpolec) a za čerpací stanicí odbočíte vpravo (ul. Na Písku). Po zhruba 80 metrech odbočíte vpravo. Ocitnete se tak v ulici Sázavská. Pokud dojdete na její konec, vpravo se nachází vila s otevřenou zahradou, kde se střed Evropy nachází. Můžete vstoupit.
- myšlenku, že Střed Evropy je v Havlíčkově Brodě, první odvážně vyslovil a obhájil geniální Jára Cimrman. Zde je na místě citovat pana Zdeňka Svěráka: Jára Cimrman byl světoběžník, který někdy kolem roku 1907 pojal myšlenku, že se usadí. Teď šlo ovšem o to, kde. On měl - jak víte - prsty v radiokomunikaci a chtěl se usadit někde, odkud by mohl vyzařovat jeho genius do celé Evropy, čili hledal její střed. Cimrmanovým plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a podlepil ji tvrdým papírem, pak si dobře ořezal tužku a hledal těžiště. Toto nejdříve hledal ve větru, což mu nevycházelo vůbec, přičemž, když naopak hledal v místnosti, střed Evropy se blížil spíš k Brodu Uherskému než k Německému. Jára Cimrman měl ovšem právě v Německém Brodě svou celovečerní a později celoměsíční lásku učitelku Kláru K. - nevím její příjmení - o které se říkalo, že je stará panna. (Toto tvrzení mimochodem Cimrman vyvrátil jediným vehementním rozmachem svého pera.) A protože tato učitelka Klára K. byla z bohaté rodiny - a byla zde tedy naděje, že by mohla zafinancovat zmíněnou vysílací věž - se Cimrman chtěl přiblížit se svým středem Evropy raději více na západ, což nakonec udělal velmi prakticky. Ustřihl kousek Uralu a tím se rázem dostal tam, kam potřeboval, tedy na břeh řeky Sázavy. Proč Cimrman vlastně chtěl, aby to bylo u brodu? Měl vše promyšleno tak, že energii pro vysílací věž bude získávat pomocí mlýnského kola, čili, že v místě zároveň bude mlýn. A aby tento mlýn byl přístupný z obou stran řeky, chtěl tam mít brod. A měl to i dost dobře vymyšleno, a sice, že mlýn si vydělá na provoz mletím. S tím, že dělba práce mezi rozhlasovým hlasatelem a mlynářem bude po dohodě: prostě dohodnou se, kdy který z nich bude mlít..."
Havlíčkobrodští se dokonce mohou pyšnit jedinečným vynálezem, který určil střed Evropy s přesností na milimetry. Na městské radnici je umístěn první přenosný model Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara. Umělecká maketa Centrum Europae, na jejímž dně jsou vepsané souřadnice města, slouží jako pomůcka pro fyzikální důkaz faktu, že střed Evropy je skutečně v Havlíčkově Brodě. Kdykoliv do ní vložíte z jakéhokoliv směru a jakoukoliv intenzitou kuličku, vždy skončí právě v Havlíčkově Brodě.
2) Od středu Evropy se dále můžete vypravit do místa, kde známý český génius kdysi pobyl. Jedná se o nedalekou obci Svatý Kříž. Od středu Evropy se tedy vraťte zpět na křižovatku, zde odbočte vpravo (směr Jihlava). Po zhruba 600 metrech opět odbočte vpravo (ul. U Borové). Za dalších 400 m se dále dejte vlevo (stále po zelené), kdy půjdete podél rybníku a potoku s totožným názvem Žabinec. Stále pokračujte "po zelené", jejíž trasa je také shodná s Naučnou stezkou Bohuslava Reynka. Váš cíl, tedy sousoší s Járou Cimrmanem, se nachází v samém středu obce Svatý Kříž. Před místním starým hostincem známý havlíčkobrodský sochař Radomír Dvořák vytvořil sousoší několika osob. K žulovému stolu posadil Cimrmana, inspektora Trachtu, jenž je jednou z hlavních postav divadelní hry a také Růženku, o níž se hovoří v Hospodě Na mýtince. Součástí hostince je také sál upravený pro divadlo, kde amatérský soubor hraje hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Hostinec Divadlo u Janáčků razí teorii, podle které v něm známy český génius v roce 1895 pobyl. Neměl však na útratu, namísto "na sekeru" proto zaplatil "na podkovu". Ta se podle majitele hostince zaručeně zachovala a právě ona leží na stole. Tato teorie se stala námětem sousoší ze žulového kamene. Součástí díla je také Cimrmanův citát: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé.“
Hostinec Divadlo u Janáčků bohužel není pro veřejnost otevřený.
Tipy na výlet :: KČT, odbor Havlíčkův Brod (webnode.cz)
