František a Františka Judmanovi
František Judman narozen 4. října 1818 v Německém Brodě
zemřel 12. dubna 1884 v Německém Brodě
Františka Judmanová narozena 13. 12. 1821 v Německém Brodě
zemřela 15. 1. 1878 v Německém Brodě
Františka Weidenhofferová, zvaná Fany, se narodila jako osmé z třinácti dětí německobrodskému kupci Matěji Weidenhofferovi a jeho manželce Kateřině, rozené Hallamaskové. Do dějin vstoupila ve svých třiadvaceti letech, když se přidala do právě vzniklého divadelního souboru v Německém Brodě. Ten vedl z Ruska se vrátivší Karel Havlíček ve snaze podporovat ve městě češtinu a obrozenecké ideje. Dvojice se do sebe zamilovala a plánovala svatbu na 14. září 1846. Během té doby se Havlíček přesunul do Prahy a snažil se získat stabilní živobytí. Jak je známo, potřeboval na sebe výrazně upozornit (například bezprecedentní kritikou novely Poslední Čech od Josefa Kajetána Tyla) a jako dosud neznámý mladík se prosadit. To se mu podařilo a od 1. ledna 1846 se stal redaktorem Pražských novin, o čemž neustále Fany do Německého Brodu informoval. Jejich předmanželská idyla náhle dostávala trhliny, a nakonec se svatba neuskutečnila.
Nejrozšířenější teorií je obava Weidenhofferových, že by Havlíčka novinařina neuživila, protože v té době nešlo o jisté povolání na plný úvazek. Druhá teze je mladší a hovoří o tajuplné ženě, která u Weidenhofferů prohlašovala, že s ní má Havlíček nemanželské dítě. Chtěla za své mlčení zaplatit, což rodina odmítla, ale i tak byla důvěra v mladého novináře nahlodána. Ačkoliv historka zní i na dnešní poměry dosti bulvárně, má autentický základ. Rodina Weidenhofferova se prý rozhodla, když se Havlíček stal nekritizovaným miláčkem národa, o této epizodě mlčet. S tajemstvím vyšla na světlo až v polovině devadesátých let 20. století. Obě teorie mají svá pro a proti a musíme se smířit s faktem, že pravdu se nejspíše nikdy nedozvíme. O jejich vztahu také vznikl román Havlíčkův máj, napsaný Josefem Jahodou, synem Anny Jahodové-Kasalové.
Fany Weidenhofferová se nakonec 29. října 1850 provdala za Františka Judmana, zdejšího rodáka. Jeho otcem byl Jan Judman, majitel hostince čp. 163 na náměstí, a matkou Kateřina, původem Zimmermanová z Vílance. František rodinný podnik získal 28. října 1850, tedy den před svatbou. Nesl název U Zlatého beránka a patřil vedle hotelu U Černého orla k nejvýznamnějším společenským místům Německého Brodu v devatenáctém století. Právě zde začínala komunální politika v revolučním roce 1848, v květnu 1863 tu pobývali Rudolf hrabě Chotek či Jan hrabě z Harrachu, v červenci roku 1866 nedobrovolně hostil pruské generály v čele s Karlem Herwarthem von Bittenfeld procházející městem během Prusko-rakouské války. A v listopadu téhož roku tu ještě místním dopřál audienci samotný rakouský císař František Josef I.
František a Františka spolu vychovali do dospělosti tři dcery. Nejstarší Albertina (též Berta či Vojtěška) se provdala za lékaře Otakara Hořínka, ale zemřela v jednadvaceti letech po svém prvním porodu na horečku omladnic. Druhá Marie si vzala přednostu tratě Rakouské severozápadní dráhy z Německého Brodu do Chotěboře Antonína Zettla a stala se dědičkou otcova hostince. A nakonec třetí dcera Františka (Fany) pojala za manžela c. k. úředníka Josefa Štollu.
František Judman se velmi angažoval v komunální politice. Ve třech volebních obdobích let 1867–1880 zasedal v německobrodském zastupitelstvu a inklinoval ke konzervativní měšťanské politice Františka Ladislava Riegra a Františka Palackého. Není divu, když patřil původem i rodinnými vazbami mezi městskou honoraci. Například byl švagrem Vojtěcha Weidenhoffera, nejvýznamnějšího měšťana Německého Brodu ve druhé polovině 19. století.
Františka Judmanová byla ke konci života delší času churavá a zemřela ve věku 56 let na zánět pobřišnice. František Judman zemřel ve věku 66 let nejspíše na cévní mozkovou příhodu kolem šesté hodiny ráno. Oba sdílejí společný hrob se společným jménem, ale budoucnost donutila jméno Fany Weidenhofferové označit na náhrobku zvlášť. Havlíčkovský kult si vyžádal viditelnost jmen u všech svých aktérů.
Použité zdroje:
Katastrální úřad Havlíčkův Brod, pozemková kniha Havlíčkův Brod, vložka 163.
SOA Hradec Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2326, Havlíčkův Brod N (1777–1818), s. 525.
SOA Hradec Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2820, Havlíčkův Brod Z (1844–1880), s. 262.
SOA Hradec Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 2892, Havlíčkův Brod Z (1881–1906), s. 32.
Michal KAMP (ed.), Vojtěch Weidenhoffer. Deník 1861–1899, Havlíčkův Brod 2012.
Milena LENDEROVÁ, Dcera Národa? Tři životy Zdenky Havlíčkové, Praha 2013.
Miloš TAJOVSKÝ, Karel Havlíček a Německý Brod: Marná láska, in: Havlíčkobrodské listy 9/2021, s. 2.
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, fond Obrazy, inv. č. O/800