Hromadný hrob Šedých sester III. řádu sv. Františka
Armela Františka Zítková narozena 5. července 1875 v Bohuslavicích
zemřela 6. března 1905 v Německém Brodě
Marie Žofie Crháková narozena 24. února 1884 ve Stříbrnicích
zemřela 6. října 1916 v Německém Brodě
Kazimíra Sekyrková narozena 11. března 1865 v Hořovicích
zemřela 7. prosince 1916 v Německém Brodě
Marie Kassiana Štěpánová narozena 1. června 1880 v Kosořicích
zemřela 7. dubna 1917 v Německém Brodě
Marie Emanuela Šimčíková narozena 3. listopadu v Ivanovicích
zemřela 23. září 1930 v Německém Brodě
Krescencie Bílková narozena 11. prosince 1869 ve Lhotě
zemřela 19. července 1931 v Německém Brodě
Magdalena Červená narozena 24. dubna 1881 v Nevidech
zemřela 17. července 1931 v Německém Brodě
Marie Marta Jenčová narozena 2. února 1906 ve Velkých Všelisech
zemřela 20. ledna 1937 v Německém Brodě
Marie Dulcelina Zbudilová narozena 5. července 1859 v Miletíně
zemřela 12. února 1937 v Německém Brodě
Anežka Klementina Bártová narozena 15. června 1900
zemřela 13. prosince 1943 v Německém Brodě
Božena Hugolína Novotná narozena 9. května 1909
zemřela 27. července 1946 v Havlíčkově Brodě
Barbora Solanna Šebestová narozena 16. února 1881
zemřela 30. dubna 1947 v Havlíčkově Brodě
Systém a dělení církevních řádů je po mnohé laiky složitou disciplínou a je vhodné Šedé sestry obecně představit. Celým názvem jsou členkami Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka. Kongregace se oproti církevním řádům liší méně závazným slibem, který dovoluje nestrávit život v klášteře, ale usadit se mimo něj a působit ve společnosti. Šedé sestry, jejichž název je odvozen od barvy původního oděvu, oficiálně započaly svou působnost v Praze roku 1856. Základem jim byla předchozí činnost Marie Xaverie Plaňanské, Anny Dulceliny Plaňanské a Františky Johanny Grosmannové, které vyhledávaly nemocné a chudé a následně jim pomáhaly. Posléze založily duchovní spolek a s pomocí církve a státu získaly povolení k založení kongregace a prostory k činnosti, včetně kostela sv. Bartoloměje na Starém Městě Pražském. Odtud vedly jejich ošetřovatelské kroky do různých válek, ale také do městských nemocnic jako Německý Brod.
V Německém Brodě se schopnosti a znalosti Šedých sester uplatnily ve dvou institucích. Nejdříve dvě sestry působily v chudobinci, který na vlastní náklady postavil roku 1894 místní občan Vojtěch Weidenhoffer. Například Marie Dulcelina Zbudilová zemřela ve funkci představené měšťanského chudobince. Chudobinec sousedil v dnešní Příčné ulici s městským sirotčincem a opatrovnou, kde pro zajímavost chvíli předtím začaly jako vychovatelky působit tzv. notredamky z Kongregace Školských sester de Notre Dame.
Se vznikem nemocnice roku 1897 požádal okresní úřad kongregaci o uvolnění čtyř řeholnic do funkce ošetřovatelek této nově vzniklé instituce. Jak počet lůžek narůstal (z 135 v roce 1897 na 390 v roce 1928), rostl také počet sester ze čtyř na sedmadvacet.
S nástupem komunistické totality začaly cílené útoky na církev. Diskriminace postihla i kongregaci Šedých sester: komunisté jim znárodňovali majetky a omezovali jejich činnost tak, že z nemocnic je přesunuli do ústavů sociální péče, léčeben a domovů důchodců. V Havlíčkově Brodě se jich zastal tehdejší primář a ředitel okresní nemocnice Pavel Trnka. Svým nezměrným respektem si vymínil, že řeholní sestry v nemocnici zůstanou, dokud on bude sloužit. A tak sestry z Brodu odešly až roku 1958. Stát je přesunul do Úsobí, kde dalších dvacet let působily v tamější léčebně dlouhodobě nemocných.
Tento hromadný hrob není jediným posledním odpočinkem Šedých sester v Havlíčkově Brodě. Víme na svatovojtěšském hřbitově o hrobu Emericie Ivánkové (1883–1937) a na Novém hřbitově se nachází hrob Františky Výmolové (1900–1952), Vendelíny Sotonové (1920–1967) a Konrády Noskové (1909–1969).
Persekuce si na kongregaci vybrala svou daň, Šedých sester ubývá. V roce 1950 jich napočítáme 390, v roce 1990 stále sloužilo 112 a v roce 2020 jen 12. V roce 2021 proběhlo spojení kongregace s Františkánkami Marie Immaculaty. Odkaz řeholnic v rolích ošetřovatelek je dodnes stále patrný v názvu této služby. I civilním ošetřovatelkám se stále říká zdravotní sestra.
Použité zdroje:
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 5892, Havlíčkův Brod Z (1881-1906), s. 488.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 5894, Havlíčkův Brod Z (1915–1923), s. 77, 86 a 105.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 8042, Havlíčkův Brod Z (1923–1930), s. 295.
SOA v Hradci Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 8721, Havlíčkův Brod Z (1930-1939), s. 27, 119, 286, 291.
Jan BETLACH, Ošetřovatelky Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka v Havlíčkově Brodě, in: Havlíčkobrodsko 35, Havlíčkův Brod 2021, s. 129–138.
Fotografie pochází ze soukromého archivu Pavla Trnky, Havlíčkův Brod.
