Pomník Karla Havlíčka Borovského
Po roce 1918 se město veřejně hlásilo ke K. Havlíčkovi, který nemohl v Panteonu národních mučedníků chybět. Tehdy se objevily i první snahy o přejmenování Německého Brodu na Havlíčkův. Myšlenka uctít Havlíčka stavbou pomníku ožila po převratu v roce 1918, kdy radnice na žádost občanů chtěla vyměnit barokní mariánský sloup za Havlíčkův pomník. Již 26. 10. 1918 byl založen „Komitét pro postavení pomníku Karla Havlíčka Borovského v Německém Brodě“, jenž měl současně vybrat místo pro jeho instalaci. Navrženy byly tři možnosti: Komise preferovala městské sady, zástupci města náměstí, s tím však nesouhlasili památkáři. Ve sporu o místo se promítaly zájmy osobní i stranické. Důležitým se stalo stanovisko ministerstva školství a národní osvěty. V červnu 1920 městská rada vzala na vědomí usnesení komitétu o stavbě pomníku v parku a v říjnu byl položen základní kámen. Byl vybrán návrh prof. B. Kafky (1878-1942), žáka S. Suchardy a J. V. Myslbeka, autora mnoha plastik známých osobností. Základem Havlíčkova bronzového pomníku se stala (zásluhou ministra obrany V. Klofáče) válečná děla rakouské armády. Socha měří 4,5m. Realizace pomníku trvala dva roky, finance byly získány veřejnou sbírkou. Socha byla odhalena 14. 9. 1924 za účasti mnoha politických osobností. Slavnostní projev přednesl předseda Poslanecké sněmovny F. Tomášek. Osud bronzového pomníku byl zpečetěn za německého protektorátu, kdy se ze soch opět stávaly kanóny. V roce 1943 byl pomník odstraněn, převezen do Prahy a určen k likvidaci. Díky statečnosti lidí byla socha zachráněna a slavnostně vrácena do města, přejmenovaného již na Havlíčkův Brod, a to dne 6. 7. 1946 při příležitosti Havlíčkových oslav k 90. výročí jeho úmrtí. Tentokrát byl pomník odhalen za přítomnosti prezidenta E. Beneše a ministra zahraničních věcí J. Masaryka.
Pomník Padlých
Nachází se v těsné blízkosti pomníku K. H. Borovského. Po šesti letech německé okupace se město dočkalo osvobození. Radost ze svobody se však mísila se smutkem, protože poslední dny 2. světové války v Německém Brodě byly tragické. Dne 5. 5. 1945, po zprávách o Pražském povstání, oznámil nově ustanovený revoluční národní výbor obnovení Československé republiky, převzetí správy nad městem a jeho přejmenování na Havlíčkův Brod. Po počátečním vyjednávání s německými okupanty obklíčily jednotky SS radnici a ve městě bylo vyhlášeno stanné právo. Začaly represálie proti ozbrojeným vlastencům, které trvaly až do 8. 5., kdy Němci začali ustupovat. Město bylo osvobozeno příchodem vojsk 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského dne 9. 5. Oslavu vítězství však zkalilo objevení hromadných hrobů umučených rukojmích v Lázničkově stráni a v Hurtově Lhotě u Věže. Po exhumaci byly tělesné ostatky umučených pietně pohřbeny 14. 5. 1945 za účasti celého města v městských sadech, v místech plánovaného památníku, věnovaného obětem války. Zásluhu na stavbě pomníku měl A. Šouba, předseda městského národního výboru. Vzhledem k poválečné situaci byl památník slavnostně odhalen až 11. 5. 1947, o rok později než pomník Havlíčkův. Oblouk z leštěné žuly se jmény brodských občanů, kteří zahynuli ve dvou světových válkách, navrhl architekt František Marek. Jejich seznam zmizel v roce 1975, protože někteří nevyhovovali komunistické ideologii, a nahradily jej bronzové reliéfy (1977). Jména padlých se vrátila na pomník až ve změněné politické situaci a byla doplněna jmény židovských spoluobčanů, kteří se nevrátili z koncentračních táborů.
Dobové fotografie poskytlo: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (muzeumhb.cz)
Sborník Havlíčkobrodsko : Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (muzeumhb.cz)
Karel Havlíček Borovský – život a odkaz : Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (muzeumhb.cz)
