Anna Jahodová-Kasalová
Narozena 23. června 1848 v Cerhenicích
Zemřela 17. června 1917 v Německém Brodě
Narodila se jako nemanželské dítě Rosalii Kasalové v době, kdy pobývala u příbuzných v Cerhenicích. Jejím otcem mohl být německobrodský měšťan Josef Žák, se kterým se Rosalie Kasalová úspěšně soudila roku 1868 o uznání otcovství a placení výživného, protože s ním obcovala mezi 23. srpnem a 22. prosincem roku 1847. Anna Jahodová-Kasalová však celý život věřila, že jejím otcem byl František Jaromír Rubeš.
Tento právník a obrozenecký spisovatel pobýval během svých studií na německobrodském gymnáziu právě u Kasalových, kde se seznámil nejen s Rosálií Kasalovou, ale projevoval city také k jisté Františce Fettrové. Dle Anny Jahodové-Kasalové však Rubeš po odchodu z Brodu zachoval přízeň pouze k Rosalii. Zemřel dne 10. srpna 1853 ve věku 39 let a je pochován ve Skutči.
„Když z Brodu do Prahy odjížděl, měl v kapse vysvědčení samé skoro eminence a v srdci lásku к dvěma dívkám, jež potom tklivými básničkami opěvoval; nevím určitě, kterou ve svých básních přezval Julií, neb tak se ani moje matka ani dcera Fetrová nejmenovala; že k této poslední velkou lásku nechoval, bylo z toho patrno, že ji v pozdější době obyčejně jen jednou za rok psával, což ji velmi trápilo ; poznávala z toho, že je mu lhostejnou, ale naděje se přec ještě nevzdávala; netušila ovšem, že má v moji matce nebezpečnou sokyni, kterouž sice sestrou nazýval, ale více než sestru miloval ; nebylo také ani jinak možno, než že si po kolikaletém úzkém styku tak uvykli. Když se Rubeš z Bystřice do Prahy odebral, meškala tam moje matka často u přátel a tu se opět stýkali a láska jejich se obnovila. Zvláštní náhodou, již lze ironií osudu nazvati, zvolila si Fanynka Fetrová sokyni svoji, když opět do Prahy jela, za poselkyni milostného dopisu Rubešovi a prosila ji, aby hleděla vypátrati příčinu, pro kterou jeho láska к ní ochladla. Matka moje psaní přijala a chtíc Rubeše poškádlili, vyhledala ho u „ Karabinských“, kde byl vychovatelem synů sládkových a zastihla ho, an v kamínkách nějaké papíry pálil a odevzdala mu psaní. Rubeš, psaním nemile překvapen, tázal se jí hlasem dojemným: „Jak jste to jen mohla učinili, že jste toto psaní pro mne přijmula! Vždyť snad víte, komu mé srdce náleží.“ A na důkaz, že mu psaní i pisatelka lhostejné jsou, spálil ho s druhými papíry.“ (Anna Jahodová-Kasalová, Vzpomínky na Frant. Jos. Rubeše. Ze studentských let, Kutná Hora 1898, s. 42–43.)
Rosalie Kasalová se s cejchem matky nemanželského dítěte vrátila do Německého Brodu a Annu vychovávala se svým otcem v rozpadajícím se domě čp. 57 na Dolním předměstí. Ač byly podmínky skromné, Annin dědeček rád četl a půjčoval si tisky od premonstrátského gymnaziálního prefekta P. Víta Daníčka. Nevlastní babička Anně prý zase vyprávěla různé báchorky a pověsti. Odtud navštěvovala místní hlavní školu a měla výborný prospěch. Chytrým chudým ženám ale atmosféra doby příliš nepřála a omezovala další vzdělávání.
Po nuceném prodeji domu čp. 57 kvůli dluhům a úmrtí dědečka se celá rodina snažila uživit a Anně občas zbyly peníze i na nějakou knihu. Neznámo kdy se seznámila s krejčovským pomocníkem Josefem Jahodou, kterého si vzala 17. října 1871. Hned tři měsíce po svatbě se jim narodil jediný syn Josef, budoucí učitel, novinář a především plodný spisovatel meziválečné prózy o obyčejných lidech. Poté ještě Anna porodila tři dcery – Annu, Boženu a Růženu. Manželství vydrželo 45 let.
Že se Josef Jahoda mladší stal spisovatelem, nepřekvapí vzhledem k rodinnému zázemí. Anna Jahodová-Kasalová se i přes nepřízeň osudu nevzdala svých zájmů. Velkou vzpruhu jí poskytli synův učitel Josef Borovička a o generaci starší vzdělaná dáma a manželka váženého měšťana a starosty Josefa Menšíková. Oba ji zásobovali knihami a podporovali její vlastní spisovatelskou činnost. Díky nim se dostala do písemného kontaktu se spisovateli jako Jaroslav Vrchlický nebo Adolf Heyduk. Nakonec roku 1898 vydala knížku Vzpomínky na Frant. Jar. Rubeše (Ze studentského života), která se setkala s kladným přijetím. Také začala těžit ze svého pobytu a rodinné historie v Německém Brodě. Spousta badatelů započala projevovat zájem o dřívější generace národních buditelů a v Anně Jahodové-Kasalové našli ve městě potřebný kontakt. Krom Rubeše totiž v Německém Brodě studoval například Josef Dobrovský nebo Karel Havlíček.
Zálibou Anny Jahodové-Kasalové se staly pověsti, povídky, básně a především hádanky, které nejenom řešila, ale také sama tvořila a zasílala do různých celozemských tisků. Dochované jsou v různých novinách, časopisech Lada, Světozor nebo Česká hospodyně. Pro Německý Brod nejdůležitějším dílem se stala její sbírka Pověsti a zkazky královského města Něm. Brodu a okolí vydané v Humpolci roku 1912, ze které se čerpá dodnes.
Anna Jahodová-Kasalová zemřela po sedmnáctiletém boji s tuberkulózou během první světové války, tedy v době enormního nedostatku léků i potravin. Uložena byla do skromného hrobu, který až neznámo kdy získal současný náhrobek.
Použité zdroje:
Anna JAHODOVÁ-KASALOVÁ, Vzpomínky na Frant. Jos. Rubeše, Ze studentských let, Kutná Hora 1898.
Barbora VOLDŘICHOVÁ, Anna Jahodová-Kasalová. Život ženy na maloměstě, in: Havlíčkobrodsko 16, Havlíčkův Brod 2001, s. 5–118.
Český svět, roč. 13, č. 45, 6.7.1917, s. 393.
Drobné zprávy, in: Zprávy Městského musea v Německém Brodě 1917, Německý Brod 1918, s. 92.
