SKLOKÁMEN

Výstava představuje tvorbu sklářské výtvarnice a designérky Jaroslavy Švarcové (1952). Soubor plastik kombinuje tavené sklo a kámen, například opuku či pískovec. Kámen propojuje díla s hmotou země, zatímco skleněné elementy se vztahují vzhůru ke světlu. Vybrané motivy dokáže autorka stylizovat jak abstraktní formou (Svítání, Stmívání), tak s použitím konkretizujících tvarů (Zlatá lyra, Růžové rohy). Spojení skla a barevně tónovaného kamene je v podání autorky výtvarně promyšlené, obě „hmoty“ udržují jednolitost výrazu a podporují se.

Některá díla ze souboru obrazů přímo korespondují se skleněnými objekty, jiné výtvarné řady jsou samostatné a pracují zejména se strukturou povrchu, křížením a posunem linií a také s imaginací diváka (Bílo-černé struktury, Struktury krajiny). V technice se Jaroslava Švarcová nevyhýbá experimentu (do akrylové barvy přimíchává smirkový a sklářský písek) ani akční poloze malby. 

Co je pro Jaroslavu Švarcovou podstatné, poznáme dobře i na prezento- vaných grafikách. Odstupňované tónování ploch a naznačené proplétání větví v sérii Stromy dosvědčuje, že autorka dokáže a chce podat motiv ve vlastní abstrahované formě a přitom zachovává jeho „duši“. V sérii Průhledy pak Jaroslava Švarcová dochází na hranici zjednodušení, zanechává valérů a veškerý prostor vytváří jednoduchými strukturovanými černými a bílými tvary na bílém podkladu.

Výstava předkládá výběr plastik a grafik z prvních dvou dekád tohoto století, obrazový soubor pak Jaroslava Švarcová rozvíjí do současnosti.

JAROSLAVA ŠVARCOVÁ

Jaroslava Švarcová (1952) absolvovala sklářské obory na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Stanislava Libenského. Působila jako designérka ve sklárnách Bohemia Poděbrady, Josefodol            a Světlá nad Sázavou, poté vyučovala výtvarnou výchovu na pražském Malostranském gymnáziu. Žije ve Světlé nad Sázavou.