Když bylo Františkovi asi osm let, šel v neděli do kostela na požehnání. Posadil se do kouta, zaposlouchal se do chrámové hudby a usnul. Nikdo si ho nevšiml, a tak zůstal v kostele až do noci.
Když se probudil, všude byla tma a František se lekl. Běhal po kostele a plakal. Najednou uslyšel hlas: „Františku, neplač, zazvoň na zvonek.“
Otočil se a viděl, že mu socha svatého Prokopa ukazuje berlou na zvonek. Chlapec zazvonil, a tak přivolal kostelníka a další lidi.
František jim vyprávěl, že mu poradil svatý Prokop, ale lidé mu nevěřili. On na tom netrval – byl jen rád, že se dostal domů. Po celý život pak měl svatého Prokopa moc rád a mrzelo ho, když jeho sochu později z kostela odnesli.
Prohlédni si herní list. O jakém svatém pověst vyprávěla? Poradím ti, že ho vyobrazeného můžeš poznat podle speciální hole.