Snad všechny středoevropské státy někdy pomyslely na to, jestli právě na jejich území neleží onen jeden jediný bod – tedy střed našeho kontinentu. Tak se například Slováci domnívají, že je střed Evropy u Kremnice, své evropské středy mají prý i Němci, Poláci a samozřejmě Češi. I u nás je údajných středů Evropy více. U Třebíče, u Znojma, u Žďáru nad Sázavou a kdo ví, kde ještě.
Také o Havlíčkobrodsku se odpradávna traduje, že tu někde střed Evropy leží. Proto jsme se snažili najít dostupné metody, jak přesně zjistit, kde se kýžené místo skutečně nachází. Byli jsme však zklamáni, protože to v podstatě nelze. Evropa je velmi členitý a rozmanitý tvar, svou roli hrají i rozdílné nadmořské výšky světadílu, otázka, zda do Evropy započítat také moře a oceány a v neposlední řadě je tu příliv a odliv, který celou záležitost komplikuje.
Nezbývalo nám nic jiného, než se obrátit na poslední možnou instanci, která nás mohla zachránit. Tou je pozůstalost českého vědce Járy Cimrmana. V Žižkovském divadle Járy Cimrmana jsme se u cimrmanologa Zdeňka Svěráka snažili zjistit, zda se Cimrman někdy o středu Evropy nezmínil. Měli jsme štěstí. Zjistilo se totiž, že když se Cimrmana ptali, kde leží střed Evropy, odpověděl doslova: "Taková místa bývají u Brodu." To už byla stopa, a tak začalo pátrání.
Je možné namítnout, že Brodů je v Česku několik. Střed Evropy se ale skutečně našel jen v katastru města Havlíčkův Brod. Zdánlivě obyčejná skleněná koule byla nalezena blízko bývalého brodu přes řeku Sázavu. A tak se ukázalo, že střed Evropy není jedno jediné místo, jeden jediný bod. Stejně tak jako je Evropa pulsujícím a pohyblivým tvarem, i její srdce je těleso bez pevného zakotvení. Jisté ale je, že do Havlíčkova Brodu patří.
Součástí představení projektu Střed Evropy podle Járy Cimrmana je i umělecká maketa Centrum Europae, která slouží zároveň jako pomůcka pro fyzikální důkaz faktu, že střed Evropy je skutečně v Havlíčkově Brodě.
Projekt Střed Evropy podle Járy Cimrmana je zatím ve svých začátcích. Autoři projektu a "Tým Středu Evropy" využívá tuto zeměpisnou skutečnost pro pořádání dalších akcí – kulturních, sportovních, vzdělávacích. Mohou mít podtext recese a humoru, ale mohou být i vážnější. Akce by měly hlavně přispívat k lepšímu poznání jednotlivých evropských států, jejich kultur, zvyků, tradic a jazyků.
Myšlenku, že Střed Evropy je v Havlíčkově Brodě, první odvážně vyslovil a obhájil geniální Jára Cimrman.
Zde je na místě citovat pana Zdeňka Svěráka: Jára Cimrman byl světoběžník, který někdy kolem roku 1907 pojal myšlenku, že se usadí. Teď šlo ovšem o to, kde. On měl - jak víte - prsty v radiokomunikaci a chtěl se usadit někde, odkud by mohl vyzařovat jeho genius do celé Evropy, čili hledal její střed. Cimrmanovým plánem bylo v tomto středu postavit chalupu s vysílací věží a odtud zasáhnout celou Evropu. Vystřihl si tedy mapu Evropy a podlepil ji tvrdým papírem, pak si dobře ořezal tužku a hledal těžiště. Toto nejdříve hledal ve větru, což mu nevycházelo vůbec, přičemž, když naopak hledal v místnosti, střed Evropy se blížil spíš k Brodu Uherskému než k Německému. Jára Cimrman měl ovšem právě v Německém Brodě svou celovečerní a později celoměsíční lásku učitelku Kláru K. - nevím její příjmení - o které se říkalo, že je stará panna. (Toto tvrzení mimochodem Cimrman vyvrátil jediným vehementním rozmachem svého pera.) A protože tato učitelka Klára K. byla z bohaté rodiny - a byla zde tedy naděje, že by mohla zafinancovat zmíněnou vysílací věž - se Cimrman chtěl přiblížit se svým středem Evropy raději více na západ, což nakonec udělal velmi prakticky. Ustřihl kousek Uralu a tím se rázem dostal tam, kam potřeboval, tedy na břeh řeky Sázavy. Proč Cimrman vlastně chtěl, aby to bylo u brodu? Měl vše promyšleno tak, že energii pro vysílací věž bude získávat pomocí mlýnského kola, čili, že v místě zároveň bude mlýn. A aby tento mlýn byl přístupný z obou stran řeky, chtěl tam mít brod. A měl to i dost dobře vymyšleno, a sice, že mlýn si vydělá na provoz mletím. S tím, že dělba práce mezi rozhlasovým hlasatelem a mlynářem bude po dohodě: prostě dohodnou se, kdy který z nich bude mlít..."
Připomeňme si dále existenci rozsáhlého brodského Zemského ústavu pro choromyslné. V širším kontextu pak Cimrmanův výrok "Svět je loď bláznů a v jeho středu se tedy nutně musí koncentrovat" svědčí o tom, že Cimrman o poloze tohoto bodu neměl v podstatě pochybnosti.
Po zhotovení prvního přenosného modelu Středu Evropy, který je dílem výtvarníka Jana Exnara, byl vypátrán přesný bod středu, aby mohlo být jeho místo důstojným způsobem označeno. Objekt označující tento bod vykoval pan Martin Šteller, který jej ztvárnil jako trychtýř. Velikost trychtýře je nepřímo úměrná velikosti myšlenky slavného vědce - čím větší myšlenka, tím menší trychtýř (pouze 3.20 x 2,50 m). Proč trychtýř?
Trychtýř, slovo pocházející původně z italštiny, má neskutečné množství významů a podob. Kdo chce naslouchat a slyší špatně, může si k uchu přiložit třeba vlastní dlaň stočenou nejlépe do trychtýře, aby mohl dobře vnímat snesené poznatky, které staví výše uvedené tvrzení do toho správného světla.
Mimochodem v této souvislosti, i světelný paprsek má tvar trychtýři podobný. A pojďme dál. Tak třeba nálezy z poslední doby ukazují, že člověk používal dlaní sevřených jako trychtýř k pití vody dávno před tím, než začal používat oheň. Velký třesk, který patrně způsobil vznik Země, potažmo celého vesmíru, se rovněž odehrál pohybem hmoty a antihmoty, které obě prošly ruku v ruce vesmírným trychtýřem. Ostatně zbytky tohoto jevu můžeme dnes vidět na fotografiích větrných bouří a tornád. Jasně vykazují trychtýřovitý tvar. Všechno, co bylo, je a bude středem čehosi by nemohlo existovat bez toho, aniž by předtím neprošlo trychtýřem. Netýká se to jenom přírody a věcí ale i myšlení, instinktů a pudů.
Na příkladu tzv. norimberského trychtýře z poloviny 17. století, který existuje v různých podobách do dnešní doby, se ukazuje, že k nalévání myšlenek a osvojení si různých vědomostí snadno a rychle je tvar trychtýře rychlý a ideální. I samotný zrod všech živých tvorů má s trychtýřem různé souvislosti.
Málo se třeba ví, že pramáti Eva podala Adamovi jablko v dlaních sevřených jako trychtýř. Prorok Izaiáš sypal do mlýna zrno Starého zákona, pochopitelně přes co jiného než přes trychtýř. Zrno po semletí zachytil sv. Pavel. Uvádíme tuto skutečnost proto, že tento výjev je symbolem návaznosti Starého a Nového zákona.
Střed Evropy ve tvaru trychtýře umožňuje jímat všechny druhy energií právě do tohoto místa. Trychtýř je schopen tyto jevy nejen jímat, ale navíc i vyzařovat.
Těleso tvaru trychtýře je vlastně implantát pro pozemšťany, kterým slouží k akumulaci, popřípadě též k znásobení přijímané či vysílané energie světelných vibrací do okolního prostoru kosmu. Pro snažší pochopení člověku dnešní doby vlastně takový přijímač a vysílač v jednom. Pokud jste dosud vnímali trychtýř pouze v jeho kuchyňské podobě, a pokud jste se domnívali, že k životu je potřeba hlavně vzduch a voda, pak buďte ujištěni, že člověka provází od nepaměti i trychtýř.
Odhalení objektu vyznačujícího "Střed Evropy" (Centrum Europae) v Havlíčkově Brodě se konalo 29.6.2002 od 13.20 hodin na veřejně přístupné parkové zahradě přiléhající ke Kavárně "U Notáře" v Sázavské ulici. A tam jej naleznete.
A abychom opět citovali klasika "Nezpochybňujte prosím střed Evropy. Ať máme alespoň něco jistého".
Dřevěný "Centrum Europae" (viz foto-galerie) se nachází u Modelu města. (momentálně není přístupný veřejnosti z důvodu rekonstrukce budovy.)
Související:
https://tic.muhb.cz/turisticke-okruhy/po-stopach-jary-cimrmana.html
